Bezprostředně po přečtení povídky si vylosujte či nechte někým vybrat z textu tři náhodná plnovýznamová slova (můžete využít nástroj https://interpretujme.cz/jan-cep/slova). Které z nich nejlépe vystihuje vaše dojmy či myšlenky z povídky? Nedokážete-li si z nich zvolit, vylosujte další trojici.

→ Až budete mít zaznamenané jedno zvolené slovo (příp. i slova nevybraná), přesuňte se k úloze č. 2.

Nyní se – i pod vlivem prvních dojmů zachycených (doufejme) slovem z předchozí úlohy – rozhodněte, která rovina z následujícího výběru vás v povídce nejvíce zaujala. Postupovat budete zatím v její větvi (vrátit se do ostatních ale bude také v průběhu možné). V průběhu práce s touto Dílnou si dělejte průběžně poznámky a kroužkujte či jinak značte úlohy, které jste již splnili.

→ Pokud vás zaujalo prostředí, čas a prostor textu, pokračujte úlohou č. 3.

→ Pokud vás zaujal jazyk a styl vyprávění, pokračujte úlohou č. 4.

→ Pokud vás zaujaly postavy příběhu a myšlenky, které prezentují, pokračujte úlohou č. 5.

→ Pokud vás zaujal vypravěč a jeho vyprávěcí perspektiva, pokračujte úlohou č. 6.

Situace a prostředí, v níž se aktéři textu nalézají, lze popsat v různé perspektivě. Připadá vám nejpodstatnější to, že se jedná o (pro postavy) něčím mimořádný den? Nebo je určující prostor zahrady (či dokonce přímo titulního domku)?

→ K přemýšlení o povaze dne, v němž se povídka odehrává, pokračujte úlohou č. 7.

→ K prozkoumání prostoru zahrady pokračujte úlohou č. 8.

→ Chcete-li začít rovnou samotným domkem, pokračujte úlohou č. 9.

Tomáš Kubíček dokládá, že Čep se ve svých prózách zapojuje do dobové tendence přesměrovat pozornost čtenáře „z příběhu na vyprávění, z napětí dějového na napětí významové“ (Kubíček 2014, s. 54). Ve kterém odstavci by se podle vás nejlépe doložilo Čepovo neobvyklé zacházení s jazykem? Jeden odstavec zvolte a identifikujte v něm příznakové či básnické jazykové jevy.

→ Až shromáždíte o jazyce textu dostatek poznatků, pokračujte úlohou č. 10.

Na papír si sepište všech sedm jmenovaných postav povídky. Propojujte je a sdružujte je do různých skupin (podle rozmanitých kritérií – kým jsou, jací jsou, co prožívají, jak působí…). Která rozdělení jsou symetričtější a která méně? O kterých postavách víme tak málo, že s jejich zařazením do některých skupin váháme? Spadají některé z postav vždy spolu do téže skupiny, nebo je v tomto dělení každá figura jedinečná? K dalšímu přemýšlení využijeme nejjednodušší možné rozdělení: na dospělé a děti.

→ Chcete-li pokračovat uvažováním o dospělých postavách, pokračujte úlohou č. 11.

→ Chcete-li pokračovat uvažováním o dětských postavách, pokračujte úlohou č. 12.

Najděte ve třetím až šestém odstavci všechna slovesa, která nejsou součástí přímé řeči (a tedy je „vyslovuje“ vypravěč, nikoliv postavy) – a zaměřte se na jejich gramatické kategorie. Ty budou klíčové pro začátek uvažování o vyprávěcí perspektivě.

→ Chcete-li začít slovesným časem, přesuňte se nejprve k otázce č. 14.

→ K úvaze nad gramatickou osobou nalezených sloves se přesuňte k otázce č. 13.

Charakterizujte, čím vším působí den, do nějž je povídka situována, jako mimořádný a čím naopak jako den běžný. Pokud byste kvůli odpovědi museli číst text celý znovu, můžete se zaměřit – jako na zástupně fungující – jen na některé z odstavců (např. první či druhý, desátý, třináctý či šestnáctý).

→ Až budete mít k této otázce poznamenáno (podle vlastního uvážení) dostatek bodů, pokračujte úlohou č. 29.

→ Pokud se budete chtít hlouběji zamyslet nad tím, s jakými smyslovými vjemy je čas povídky spojen, pokračujte mezitím ještě úlohou č. 15.

Zakroužkujte v příslušných odstavcích (desátém a jedenáctém, resp. osmnáctém a devatenáctém) všechna slova, která považujete za důležitá pro líčení odpolední a večerní zahrady. K jakému posunu mezi těmito denními dobami dochází?

→ Až budete mít obě denní doby i změnu mezi nimi zmapovanou, přesuňte se k úloze č. 16.

Před samotným „prostorovým“ zvažováním domku se zastavme u jeho jazykové prezentace, u slovního spojení „hrát si na domek“ z pátého odstavce. Vyhledejte, co se nejčastěji pojí se slovním spojení „hrát si na“, v Českém národním korpusu – buď v nástroji Slovo v kostce (https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce)² či Kontext (https://www.korpus.cz/kontext).³ O jaké jevy se jedná a co tedy užité vyjádření říká o chápání domku dětmi? Až budete mít promyšlenou odpověď, hoďte si mincí (popřípadě kostkou).

→ Padne-li vám panna (či liché číslo na kostce), pokračujte úlohou č. 17.

→ Padne-li vám orel (či sudé číslo na kostce), pokračujte úlohou č. 18.

²   Po vyhledání řetězce „hrát si na“ sledujte boxy Kolokace a Ukázky kolokací v textech.

³   Po vyhledání řetězce „hrát si na“ prohlédněte vyhledané výskyty, nebo vytvořte seznam nejbližších kolokací (Kolokace → Vlastní → V kontextu 0 do 1).

Nyní svůj malý rozbor jazyka jednoho odstavce z přecházející úlohy (č. 4) porovnejte s následujícím výčtem prostředků. Pokud jste některý z nich ve „svém“ odstavci neidentifikovali (nebo nevíte, co je zač), věnujte se příslušné otázce. Pokud jste již všechny obsáhli ve své jazykové analýze, vyberte si z nich ten, který vám připadá jako nejvíce nesoucí význam.

→ Aliterace (pokračujte úlohou č. 19).

→ Personifikace (pokračujte úlohou č. 20).

→ Synestézie (pokračujte úlohou č. 21).

Podle vzoru (https://xkcd.com/657/large či http://www.tmou.cz/_media/2013/sifry/4-zmet_car-a3.pdf) zakreslete pomocí více či méně se přibližujících linek vzájemnou prostorovou blízkost či vzdálenost postav v průběhu textu. Co lze – při pohledu na toto schéma – říci o dospělých postavách v textu? Vyberte si k dalšímu uvažování jednoho z dospělých členů Jeníkovy a Aniččiny rodiny.

→ Chcete-li pokračovat stařečkem, přesuňte se k úloze č. 22.

→ Chcete-li pokračovat matkou, přesuňte se k úloze č. 23.

Popište, jaká je dynamika ve skupině dětí hrajících si „na domek“. Pokuste se vystihnout, jakou roli jednotlivé děti ve skupině zastávají (a dopište si k jejich pojmenování čísla odstavců, v nichž pro to lze nalézt signály). Pokud se vám bude nad rolemi přemýšlet obtížně, můžete jako pomůcku využít „strom duchů“ níže – a vybrat každému ze čtyř dětí postavičku, která mu podle vás nejvíce odpovídá. I na základě této úvahy se rozhodněte, o kterém z dětí chcete přemýšlet dále.

→ Chcete-li pokračovat Aničkou, přesuňte se k úloze č. 25.

→ Chcete-li pokračovat Frantíkem, přesuňte se k úloze č. 26.

→ Chcete-li pokračovat Jeníkem, přesuňte se k úloze č. 27.

V jaké osobě jsou nalezená slovesa? V jaké jiné osobě se také běžně vypráví a které charakteristiky vyprávění si s tou či onou spojujeme?

→ Pokud jste ještě nezvažovali čas u sloves, pokračujte úlohou č. 14.

→ Pokud máte přemýšlení o slovesném čase za sebou (nebo vás neláká), pokračujte úlohou č. 28.

Všimněte si, v kterém čase jsou slovesa nalezená v rámci úlohy č. 6. ve čtvrtém až sedmém odstavci. Jaký účinek na čtenáře má taková volba slovesných časů? Projděte očima letmo zbytek textu a výběrově si všímejte dalších sloves. Nakolik vaše poznatky z odstavců z počátku textu platí i pro jeho zbytek a v čem se v něm práce se slovesným časem odlišuje? Jak si změnu ve vypravěčových postupech vysvětlujete?

→ Pokud jste ještě nezvažovali osobu u sloves, pokračujte úlohou č. 13.

→ Pokud máte přemýšlení o slovesné osobě za sebou, pokračujte úlohou č. 28.

Načrtněte si tvář Jeníka a k jeho očím, ústům, nosu a uším vypište z prvního odstavce, jaké smyslové vjemy na něj působí: jaké barvy vidí, jaké vůně cítí, jaké zvuky slyší a jaké chutě vnímá. Všimněte si, jak je specifikována chuť zmiňovaného jídla.

→ Chcete-li pokračovat ve zvolené větvi a dokončit přemýšlení o času povídky, přesuňte se k úloze č. 29.

→ Zaujalo-li vás uvažování o smyslech či o Jeníkovi, můžete se přesunout k úloze více zaměřené na jazyk díla, konkrétně synestezii (č. 21), nebo na postavu Jeníka (č. 27).

V osmém odstavci se o titulním domku píše, že je jeho „malý svět“ uzavřen (hromadou hlíny) „před bludným prostranstvím zahrady“. Vysvětlete, co se vám pojí s tímto slovním spojením („bludné prostranství“), pomocí několika slov pojmenovávajících a) vyvolané emoce, b) jeho vzhled či (ne)strukturovanost. Poté se rozhodněte, kterému tématu se v této souvislosti chcete dále věnovat.

→ Pokud se chcete věnovat tématu idyly v povídce, pokračujte úlohou č. 29.

→ Pokud vás láká srovnání dostupných a nedostupných světů, pokračujte úlohou č. 31.

→ Pokud se již cítíte na promýšlení tématu nekonečna, jež je postaveno do středu pozornosti textu, pokračujte úlohou č. 36.

Pomocí čtvrtého až osmého odstavce charakterizujte, jaké materiály jsou použity pro konstrukci či vybavení domku.Navrhněte praktické i symbolické vysvětlení, proč jsou dětmi užité materiály právě takové, a určete, nakolik se vaše poznatky vztahují k domku jako celku. Poté pokračujte dalším promýšlením „domku“.

→ Pokud jste se ještě nezabývali úlohou č. 18 o malém světě, pokračujte na ni.

→ Máte-li úlohu č. 18 již vyřešenu, formulujte vysvětlení, proč má povídka v názvu právě tento „domek“ – a poté pokračujte úlohou, č. 30.

Prostor domku je v osmém odstavci nazván „malým světem“. Zjistěte si, co je to „mikrokosmos“ a vyvoďte (s vědomím celého textu), v jakém smyslu je domek a dění kolem něj právě takovým „malým světem“, mikrokosmem. Poté pokračujte dalším promýšlením „domku“.

→ Pokud jste se ještě nezabývali úlohou č. 17 o odpadních materiálech, pokračujte na ni.

→ Máte-li úlohu č. 17 již vyřešenu, formulujte vysvětlení, proč má povídka v názvu právě tento „domek“ – a poté pokračujte úlohou, č. 30.

Nalezněte v šestnáctém odstavci sled tří slov začínajících stejnou hláskou (tzv. aliteraci) a poznamenejte si, na který objekt se takto aliterací přitahuje pozornost. Pokud si vzpomenete (či naleznete), kde se o tomtéž objektu v textu mluvilo dříve, podívejte se, zda i tam nenajdete obdobný jazykový prostředek. Vysvětlete, jakou roli tento předmět v textu hraje. Poté pokračujte buď úvahou nad dalšími jazykovými prostředky, nebo navažte dalšími detaily spojenými s oním předmětem.

→ Pokud chcete dále promýšlet jazyk textu, pokračujte úlohou o personifikaci (č. 20) či synestézii (č. 21).

→ Pokud vás zajímá ještě onen předmět zdůrazněný aliterací, pokračujte na úlohu č. 33.

Pavel Šidák (2017, s. 14) píše o přírodě v Čepových povídkách, že je „mnohdy je personifikována“ a uvádí příklad „Cesty na horách jsou jiné, víc se brouzdají rosou a často musí bosýma nohama přes potok, mají útlejší boky a je krásné, jak sbíhají z návrší tancujíce, nevšímavé k času“ (Čep 2016, s. 15). Nalezněte v odstavcích desátém a šestnáctém podobné příklady. Nahlédněte i do odstavce sedmnáctého a zvažte, nakolik se personifikace objevuje v něm. Jaký efekt (na to, jak je daný fikční svět vnímán a chápán) užívání personifikace má? Pokud vás nebude moci žádný takový efekt napadnout, podívejte se do příslušného Semináře České knižnice (https://kniznice.cz/component/k2/download/245_e0af60b5947ed84f02c7c42815756dc5) na zmíněnou čtrnáctou stranu.

→ Pokud chcete dále promýšlet jazyk textu, pokračujte úlohou o aliteraci (č. 19) či synestézii (č. 21).

→ Pokud již chcete formulovat, jaký vliv má jazyk použitý v textu na vidění světa, pokračujte úlohou č. 32.

V učebnici Nová literatura pro střední školy (Borovička 2019, s. 119) je synestezie definována jako „míšení vjemů různého smyslového původu“, „současné podráždění dvou smyslů podnětem působícím ve skutečnosti jen na jeden“, „sluchové vidění (hudbu světa), čichové slyšení (hlas houslí vonící po orchidejích) nebo hmatové slyšení (hebký zpěv)“. Nalezněte v desátém odstavci jeden případ synestezie. Jak si toto slovní spojení vysvětlujete, co podle vás znamená či evokuje? Posuďte také větu z třináctého odstavce: „Jeho modrost [myšleno nebe] byla nasycena sladkou září a listí na stromech od ní přijímalo blažený odlesk.“ Kde všude v ní lze pozorovat synestezii či jevy podobné?

→ Pokud chcete dále promýšlet jazyk textu, pokračujte úlohou o aliteraci (č. 19) či personifikaci (č. 20).

→ Pokud již chcete formulovat, jaký vliv má jazyk použitý v textu na vidění světa, pokračujte úlohou č. 32.

Přiřaďte k sobě jednotlivé prvky z následujících dvojic tak, aby odpovídaly situacím v textu (konkrétně odstavcům druhému a šestnáctému): I. stařeček je přítomen – stařeček je nepřítomen; II. Jeník chce hovořit se stařečkem – Jeník nechce hovořit se stařečkem; III. Jeník cílevědomě a sebevědomě míří vpřed – Jeník je zmaten a ztracen; IV. na stařečkově místě je ticho a klid – na stařečkově místě je ruch a živo. Pokuste se s vědomím těchto spojitostí několika málo slovy vystihnout stařečkův charakter či to, jaký typ postavy zastupuje (zvážit můžete i slova „stařeček ví všecko a nebojí se ničeho“).

→ Láká-li vás dále přemýšlet o postavách textu, pokračujte buď postavou matky (úloha č. 23) či postavami dětí (úloha č. 12).

→ Chcete-li dále zvažovat, co reprezentuje postava stařečka, pokračujte úlohou č. 33.

Charakterizujte na základě promluv a mlčení matky (v samotném závěru textu, od sedmnáctého odstavce), jak se vyjadřuje a k čemu se nevyjadřuje. Jak si její mlčení vysvětlujete? Jaké jiné její reakce krom hlasitých slov text zmiňuje?

→ Láká-li vás dále přemýšlet o postavách textu, pokračujte buď postavou slečny učitelky (úloha č. 24), stařečka (úloha č. 22) či postavami dětí (úloha č. 12).

→ Chcete-li se již vztáhnout k tématu nekonečna, jež je postaveno do středu pozornosti textu, pokračujte úlohou č. 36.

Povídka je na začátku a na konci rámována výskytem postav, které ve zbylém textu nevystupují: slečnou učitelkou a matkou. Co dalšího z věcí, jež můžeme z textu vysoudit či alespoň vytušit, má slečna učitelka společného s postavou maminky? Čím se naopak liší?

→ Láká-li vás dále přemýšlet o postavách textu, pokračujte buď postavou stařečka (úloha č. 22) či postavami dětí (úloha č. 12).

→ Chcete-li se již vztáhnout k tématu nekonečna, jež je postaveno do středu pozornosti textu, pokračujte úlohou č. 36.

Jsou v textu informace o Aničce distribuovány spíše všechny najednou, po dávkách či rovnoměrně a průběžně? Co se o ní dozvídáme?

→ Pokračovat přemýšlením o dalších postavách, Frantíkovi (úloha č. 26) či Jeníkovi (úloha č. 27) – nebo se přesuňte k úlohám o postavách dospělých (č. 11).

Seřaďte následující části textu (z čtvrtého až devátého odstavce) podle toho, nakolik jsou pro vás důležité pro porozumění Frantíkově charakteru: A. „tahá už v zahradě desky“; B. „skočil přes zídku“; C. „křičí, ať počkají s parádou, až budou postaveny zdi“; D. „to teprve musí udělat po svém“; E. „jednou praštil o zem kusem dřeva a zvolal: ‚Fiksmordie, že půjdu domů!‘“; F. „vynadal, co si myslí, nemíní­li už nic dělat“; G. „se dopálil, zavolal na děvčata na hromadu hlíny a ukázal jim, jak se dělá mouka. ‚Však budeš chtít jíst!‘ pohrozil Jeníkovi“; H. „pustil se do vyřezávání jakéhosi neobyčejného nástroje, který nebyl nikdy dokončen“. Po seřazení zkuste formulovat, jaký podle vás vlastně je.

→ Pokračujte přemýšlením o dalších postavách, Aničce (úloha č. 25) či Jeníkovi (úloha č. 27) – nebo se přesuňte k úlohám o postavách dospělých (č. 11).

Vyznačte na Plutchikově emočním kole (níže), které emoce v průběhu povídky prožívá postava Jeníka (alespoň tři různé). Porovnejte je podle jejich intenzity (čím blíže středu, o to intenzivnější emoci se jedná). Jak lze Jeníka na základě těchto prožívaných emocí charakterizovat?

→ Chcete-li pokračovat přemýšlením o postavách, zvolte Aničku (úloha č. 25) či Frantíka (úloha č. 26) – nebo se přesuňte k úlohám o postavách dospělých (č. 11).

→ Zaujala-li vás postava Jeníka a chcete-li ji promyslet více, pokračujte úlohou č. 28.

→ Chcete-li na základě Jeníkovy postavy formulovat tvrzení o vztahu ideálů a skutečnosti, pokračujte úlohou č. 38.

Na papír si načrtněte titulní domek. Smotejte kus papíru do trubičky – ta bude představovat pohled, kterým je v povídce domek (a všechno ostatní dění) nahlížen. Položte ji na papír tak, aby na domek jedním koncem mířila. Z jaké strany se na něj dívají? Kdo je v textu na druhé straně kukátka? Lze nakreslit, komu patří tyto hledící oči, nebo se jedná o neznámou osobu? Natočte trubičku jinak a pokuste se pojmenovat, z kterých všech pohledů je povídka vyprávěna. Pokud si s touto úlohou nebudete vědět rady, může vám pomoci mj. odstavec patnáctý, šestnáctý či čtyřiadvacátý. Až budete mít rozmyšlenou a poznamenanou odpověď na tyto otázky, vyberte si, jak chcete pokračovat.

→ Zajímá-li vás více jedna z postav, z jejíž perspektivy je patrně povídka nahlížena, pokračujte úlohou č. 27.

→ Zajímá-li vás ještě jeden detail vyprávěcí perspektivy, pokračujte úlohou č. 34.

→ Chcete-li své přemýšlení o vypravěči a vyprávěcí perspektivě již uzavřít, pokračujte úlohou č. 39.

Pavel Šidák o Čepových povídkách píše, že jejich „častou výchozí situací […] je idyla, jež je však vždy demaskována jako pouze zdánlivá“ (Šidák 2017, s. 8). Nakolik toto tvrzení odpovídá vašim pocitům z textu Domek? Jak by jej bylo možné v tomto konkrétním případě upřesnit? Máte-li dojem, že na tuto otázku ještě nedokážete odpovědět, věnujte se nejprve úloze č. 7 či č. 8 (prozkoumáte tak další cestu, jíž se dostanete k této problematice).

→ Po odpovědi na tuto otázku se můžete buď vrátit k dalšímu přemýšlení o prostoru textu (úloha č. 3), nebo se přesunout k přemýšlení nad jazykem či subjekty textu (úloha č. 2).

→ Pokud jste s promýšlením těchto základních větví již spokojeni, přesuňte se k úloze č. 35.

Děti, mající zjevně své domovy (všimněte si, že i u vedlejších postav Frantíka a Boženky je hned ve čtvrtém odstavci zmíněno povolání či jméno jejich rodičů), si staví svůj domek a ocitají se tak svým způsobem ve druhém, alternativním a (zároveň) fiktivním domově. Co může tato „dvojdomost“ symbolizovat a co může znamenat onen „druhý domov“ obecně? Nebudete-li mít k poslední otázce žádné nápady, můžete hledat inspiraci mezi poznatky o fenoménu „dvojího domova“ v oddílu „Postavy“ (od strany sedmnácté) v příslušném Semináři České knižnice (https://kniznice.cz/component/k2/download/245_e0af60b5947ed84f02c7c42815756dc5).

→ Zajímá-li vás jiná (snad nejznámější) Čepova povídka, která nese právě titul „Dvojí domov“, pokračujte úlohou č. 41.

→ V opačném případě pokračujte úlohou č. 31.

Které všechny světy jsou pro Jeníka nedostupné? Začněte těmi, které jsou přímo zmíněny v povídce (konkrétně v desátém a jedenáctém odstavci), pokračujte v úvahách ale dále a pojmenujte jich co nejvíce.

→ Po odpovědi na tuto otázku se můžete buď vrátit k dalšímu přemýšlení o prostoru textu (úloha č. 3), nebo se přesunout k přemýšlení nad jazykem či subjekty textu (úloha č. 2).

→ Chcete-li se již vztáhnout k tématu nekonečna, jež je postaveno do středu pozornosti textu, pokračujte úlohou č. 36.

Jazykový obraz světa je „[i]nterpretace světa fixovaná v jazyce, resp. specifické pojetí reality v myšlení daného společenství, které lze vyčíst z jeho jazyka a textů vzniklých (a vznikajících) na jeho základě“ (Vaňková 2017). Jaký je svět ve vidění Čepova básnického jazyka (resp. co jeho jazyk vypovídá o tom, jak chápe v textu zachycený svět)?

→ Nyní vaše cesta míří k jedné z posledních úloh z větve rozvažující časoprostor povídky (úloha č. 31). Pokud chcete pro lepší porozumění projít tuto větev celou, začněte ale úlohou č. 3.

→ Vrátit se také můžete do větví uvažujících o postavách (úloha č. 5) nebo vypravěči (úloha č. 6).

Načrtněte si osu, na jejíž jeden konec umístíte stařečka a na druhý skupinu dětí. Zvažte jednání těchto aktérů a vymyslete dvojici kontrastujících vlastností či postojů, které by mohli zastupovat.

→ Pokud jste k této úloze došli skrze jazykové prostředky a chcete se k nim nyní vrátit, pokračujte úlohou o personifikaci (č. 20) či synestézii (č. 21).

→ Pokud jste k této úloze došli skrze postavu stařečka, můžete se také vrátit k postavě matky (úloha č. 23) či dětí (úloha č. 12).

Na jakém místě jsou textu (zaměříme-li se stále pouze na slovesa vypravěčova, nikoliv v promluvách postav) použita slovesa i v jiné než třetí osobě? Pokud jste si tyto méně obvyklé momenty nezapamatovali, hledejte je v odstavci třetím. Jak si toto místo vysvětlujete?

→ Až budete mít k tomuto místu svou hypotézu, pokračujte úlohou č. 39.

„Proč je slyšet šumot, i když je největší ticho?“ Jaký význam v povídce tato otázka (z dvacátého prvního odstavce) má? A jaká může být odpověď na ni? Co může ono „zvučící ticho“ symbolizovat pro Čepa, v jehož povídkách se několikrát objevuje, jak připomíná Pavel Šidák (2017, s. 19), jako ticho hvízdající, šelestící, hučící či těžce šumící?

→ Nyní se přesuňte k promýšlení tématu nekonečna, jež je postaveno do středu pozornosti textu, v úloze č. 36 (případně se k ní vraťte, pokud jste ji již splnili).

→ Pokud byste předtím chtěli ještě uvažovat o dalších aspektech textu, vyberte si z jejich počáteční nabídky v úloze č. 2.

Odbočte na chvíli od přemýšlení o textu povídky a seznamte se s myšlenkovým paradoxem „Nekonečný hotel“ Davida Hilberta (např. ve videu série TED-Ed https://youtu.be/Uj3_KqkI9Zo či v kapitolce z knihy Matematiko, jsi to ty?; Paneza 2010, s. 24–25). Co pro vás znamená koncept nekonečna? Prohlédněte si také obrazy Mauritse Cornelia Eschera (např. „Jiný svět“ či „Vodopád“, oba jsou dostupné na oficiálních webových stránkách https://mcescher.com/gallery/most-popular/). Nakolik – i pod vlivem těchto podnětů – rozumíte tomu, co prožívá Jeník? Jak je jeho přemýšlení podle vás spojené výhradně s dětskou myslí?

→ Pokud jste ještě nepřemýšleli o Jeníkově otázce na ticho, můžete pokračovat úlohou č. 35.

→ Jste-li již s uvažováním o textu spokojeni, můžete se přesunout k závěrečným úlohám (č. 42).

Povídka „Domek“ vychází v roce 1926 a jedná se o první autorův knižně vydaný text vůbec. O jakou dobu se v českém kontextu jedná? Jaká předpokládáte, že bude tvorba autora, který debutuje takovýmto textem? Chcete-li získat vodítka k odpovědi, nahlédněte např. do hesla ve Slovníku české literatury po roce 1945 (http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=296).

→ Zajímá-li vás jedna z autorových nejznámějších povídek, „Dvojí domov“, přesuňte se k úloze č. 41.

→ Chcete-li se více dozvědět o uměleckém směru, s nímž jsou Čepovy texty příbuzné, pokračujte úlohou č. 40.

→ Pokud vás ani jedna z možností neláká, vraťte se zpět na úlohu č. 42.

„Jeník zas jenom mudruje a chtěl by mít všecko bůhvíjak krásné, ale když něco postaví, hned to spadne…“ píše se v šestém odstavci povídky. Nakolik podle vás platí tento výrok obecněji pro Jeníkovy ideály a představy o světě (a jejich realizaci, to, jak vypadá skutečnost)? Co by se z toho dalo vyvodit o fungování a nastavení (našeho) světa? Souzníte s takovým vyzněním?

→ Po odpovědi na tuto otázku se můžete přesunout na začátek k přemýšlení nad jazykem či časoprostorem textu (úloha č. 2).

→ Pokud jste s promýšlením těchto základních větví již spokojeni, přesuňte se k úloze č. 35.

V jedné z minulých úloh (č. 28) jste pravděpodobně přišli na to, že vyprávěno je ve třetí osobě, ale „oči“, kterými je svět a děj v povídce nahlížen, patří mimo jiné i některým z postav. Jaký efekt takový postup má na čtenáře, popř. na vyznění povídky? Jak se vám osobně zamlouvá?

→ Dále budete na základě vyprávěcí perspektivy formulovat tvrzení o vztahu ideálů a skutečnosti, v úloze č. 38.

Jiří Holý v České literatuře od počátků k dnešku píše: „Pojem ‚ruralismus‘ razil poprvé Antonín Matula, který tím pojmenoval Holečkovo konzervativně selské vidění světa. Právě monumentální Holečkovi Naši (poslední díl vyšel až v 1930) – s jejich oslavou selské tradice, půdy, národa, křesťanské víry a s jejich nedůvěrou k městské civilizaci a pokrokářství – se stali ruralistům vzorem. V těchto hodnotách spatřovali hráz proti mravnímu rozkladu soudobého světa.“ (in Lehár a kol. 2008, s. 647). Odpovídá tato Čepova povídka (případně jiné, které znáte), takovému vymezení ruralismu? V čem myslíte, že do tohoto směru nezapadá? Přečtěte si v příslušném Semináři České knižnice (https://kniznice.cz/component/k2/download/245_e0af60b5947ed84f02c7c42815756dc5) na desáté straně první odstavec. Nakolik se shoduje s vašimi postřehy?

→ Pokračovat můžete buď další autorovou povídkou, „Dvojím domovem“ (úloha č. 41, nebo se vrátit k závěrečným úlohám (č. 42).

Přečtěte si Čepovu povídku „Dvojí domov“ (nejlépe v souboru vydaném v rámci České knižnice Povídky (Čep 2016, s. 13–17; též v náhledových částech u prodejců tohoto titulu, např. https://reader.alza.cz/preview/povidky-d4594011.htm). V čem lze spatřovat podobnosti s povídkou „Domek“ (na úrovni vyznění, postav, atmosféry apod.)? Oslovil vás „Dvojí domov“ více než „Domek“, nebo naopak? Proč?

→ Pokud jste k této otázce došli skrze uvažování o prostoru povídky a o domku, pokračujte úlohou č. 31.

→ Pokud jste k této otázce došli skrze kontext autorova díla, můžete uvažovat ještě o uměleckém směru, který je s jeho tvorbou příbuzný, v úloze č. 40. Jinak se vraťte k úloze č. 42.

Nyní stojíte před posledními úlohami.

→ Pokud vás zajímá ještě kontext této Čepovy povídky či jeho širšího díla, pokračujte úlohou č. 37.

→ Pokud ještě nechcete své procházení textem ukončit, můžete se navrátit k počáteční nabídce v úloze č. 2.

→ Pokud chcete zodpovědět poslední otázky, Odložte veškeré své poznámky i úlohy této Dílny a přečtěte si povídku ještě jednou. Potom pokračujte následující úlohou (č. 43).

„Kdyby na konci byla zeď, probourala by se, a zas by tam byla díra…“ Stejně tak i tato úloha je poslední pouze z nynější perspektivy: pokud ji splníte (či zboříte), jistě se objeví další fasety nekonečného tázání po smyslu literárního textu. Vyberte si (dle své vůle či hodem mincí) jednu ze dvou závěrečných úloh (příp. splňte obě):

→ Pokud vás ve vztahu k povídce více láká promyslet, co je to „vidět jako v zrcadle“, zakončete úlohou č. 44.

→ Pokud vás ve vztahu k povídce více láká promyslet, co je to „zahlédnout vnitřní souvislosti světa“, zakončete úlohou č. 45.

Jak připomíná Pavel Šidák (2017, s. 10), sám Jan Čep vztahuje svou literární tvorbu k následujícímu verši z Bible (resp. Nového zákona): „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“ (1. Korintským 13, 12 dle Českého ekumenického překladu: srov. další překlady např. na adrese https://www.bibleserver.com/BKR.B21.CEP/1.%20Korintsk%C3%BDm13%2C12). Jak tomuto verši rozumíte? Mluví povídka „Domek“ o něčem podobném? V čem může být sama povídka takovým „zrcadlem“ a co v něm vidíme? Tedy: jaký je podle vás smysl povídky „Domek“?

→ Pokud chcete, splňte ještě (obdobně laděnou) úlohu č. 45, pokud ne, je vaše procházení povídkou „Domek“ v tuto chvíli hotové.

„Epifanie je pointa, v níž postava náhle zahlédne vnitřní souvislosti světa; epifanie je s to radikálně proměnit vnímání i sebereflexi postavy.“ (Šidák 2017, s. 8). U které z postav (a proč) je možné zvažovat, že zažívá takový moment? A jak se může stát, že by takový moment zažil sám čtenář? Vysvětlete, jaký vztah by asi potom byl mezi epifanií a smyslem textu. Jaký je podle vás smysl povídky „Domek“?

→ Pokud chcete, splňte ještě (obdobně laděnou) úlohu č. 44, pokud ne, je vaše procházení povídkou „Domek“ v tuto chvíli hotové.