V učebnici Nová literatura pro střední školy (Borovička 2019, s. 119) je synestezie definována jako „míšení vjemů různého smyslového původu“, „současné podráždění dvou smyslů podnětem působícím ve skutečnosti jen na jeden“, „sluchové vidění (hudbu světa), čichové slyšení (hlas houslí vonící po orchidejích) nebo hmatové slyšení (hebký zpěv)“. Nalezněte v desátém odstavci jeden případ synestezie. Jak si toto slovní spojení vysvětlujete, co podle vás znamená či evokuje? Posuďte také větu z třináctého odstavce: „Jeho modrost [myšleno nebe] byla nasycena sladkou září a listí na stromech od ní přijímalo blažený odlesk.“ Kde všude v ní lze pozorovat synestezii či jevy podobné?

→ Pokud chcete dále promýšlet jazyk textu, pokračujte úlohou o aliteraci (č. 19) či personifikaci (č. 20).

→ Pokud již chcete formulovat, jaký vliv má jazyk použitý v textu na vidění světa, pokračujte úlohou č. 32.